5 nejčastějších chyb chovu vodních želv

0

Želvu si často pořizujeme s představou nenáročného zvířete – což není tak úplná pravda. Chov vodních želv má určitá specifika, na která je třeba se připravit. Přinášíme 5 nejčastějších omylů, které akvateraristům vetknou vrásky do tváře.

 

  1. Želva rychle roste a akvaterárium, které dříve stačilo, je najednou malé.

Kdo si kupuje želvu velikosti dětské dlaně, může být zaskočen rychlým tempem jejího růstu. Malé vodní želvičky se zvětší i o půl centimetru za měsíc. Vždy je proto dobré zjistit si průměrnou velikost pořizovaného druhu v dospělosti. Např. samice nejčastěji chované sladkovodní želvy na světě, želvy nádherné (Trachemys scripta elegans), dosahují velikosti polévkové mísy.

Pozn. želva nádherná patří od srpna 2016 na unijní seznam zakázaných invazivních živočichů – tyto tvory již není možné do ČR dovážet.

  1. Želva dokáže rychle znečistit vodu, nepomáhá ani filtrace.

Představa čistého akvária, resp. akvaterária s vodními želvami zřejmě vezme brzy za své. Pravdou je, že želvy vodu rychle zaneřádí svými výkaly. Paradoxně příliš nezmůže ani instalace filtračního systému. Ke znečištění vody přispívá také krmení. Vodní želvy zpravidla přijímají potravu pouze ve vodě a zanášejí ji tak nezkonzumovanými zbytky. Proto je dobré krmit želvu v oddělené nádrži.

  1. Sameček a samička spolu vždy nevyjdou. Dva samci jsou ještě horší.

Kdo si pořizuje více než jen jednu vodní želvu, nemá výběrem „samec-samička“ zdaleka vyhráno. Samec se své partnerce nejen dvoří, ale klidně ji také pořádně kousne. Zranění vodních želv způsobená sobě navzájem nejsou nijak výjimečná. Samozřejmě platí, že čím je větší nádrž, ve které jsou želvy chovány, tím více osobního prostoru jedinci mají a jejich tendence k napadání přirozeně klesají. Velikost kupovaného akvaterária by proto měla být dobře promyšlená nejen z hlediska aktuální velikosti a počtu želv, ale také z hlediska jejich růstu.

Želva nádherná

Želva nádherná (od r. 2016 patří na seznam zakázaných živočichů EU)

  1. Na chov želvy nestačí jen jedno akvárium.

Jelikož vodní želvy přijímají potravu téměř výhradně ve vodě, je dobré je na krmení přemístit do oddělené nádrže. Vodu své stálé ubikace, akvaterária, pak tolik neznečistí. A kolik těch akvárií, resp. akvaterárií bude potřeba?

  • Jedno hlavní (stálý domov pro vodní želvy).
  • Jedno na krmení (stačí větší nádoba s vodou, nemusí jít o nic stylového).
  • Jedno karanténní pro případ, že želva onemocní (využije je ten, kdo chová více jedinců).
  • Jedno k rozmnožování, resp. místo, kam lze přenést vajíčka (v závislosti na pořízeném druhu).
  • V neposlední řadě pak nové „domovské“ akvaterárium v případě, že želvy vyrostly a stávající nádrž je jim malá.

K náročnosti chovu vodních želv patří také vyšší účet za vodu – jen v „domovském“ akvateráriu je vhodné měnit vodu 2-3x do týdne. Velmi však záleží na filtračním systému (někteří želví chovatelé jej vůbec nepoužívají, protože ten na želví znečištění zkrátka nestačí), na počtu želv a velikosti nádrže.

  1. Želva umí být rychlá a obratná – uteče i kousne.

I když je želva obecně pokládaná za pomalou, není tomu tak. Vodní želvy dokáží být poměrně mrštné a vynalézavé. Stačí nevhodně umístěná dekorace, po které by mohly vyšplhat, a počítejte s tím, že vám brzy uprchnou. Hledat je pak není nic snadného, nehledě na to, že si při pádu mohou poškodit krunýř. Kdo pořizuje odrostlejší želvu jako mazlíka pro své dítě (zejména to ještě malé), měl by jej důkladně poučit o zásadách zacházení s tímto živočichem. Želvy jsou především dravci a při nevhodném přiblížení, zejména v době krmení, mohou i kousnout.

Share.

Leave A Reply

AlphaOmega Captcha Mathematica  –  Do the Math